[Projektování objektu][Vybavení objektu][Výstavba objektu][Výzbroj][Filtroventilace][Elektroinstalace][Vodoinstalace][Pojítka][Pozorovatelny dělostřelectva][Pancéřové zvony][Posádka][Rekonstrukce]
PROJEKCE A POSTUPNÝ VÝVOJ DANÉHO OBJEKTU TĚŽKÉHO OPEVNĚNÍ
Každý prvek stálého opevnění budovaný v letech 1936 až 1938 je projektován dle potřeb v dané situaci a umístění objektu v terénu. Hlavně od tvaru okolního terénu ve kterém je tento objekt postaven se odvíjí i vlastní jeho podoba, jeho výzbroj zbraněmi a pancéřovými prvky (zvony a kopule) . Od těchto faktorů se odvozují i další skutečnosti jako např. typy strojního vybavení , sem patří např. : ventilace a výroba elektrické energie, což vyžaduje u každého objektu různé určení místností pro daná zařízení, ale pochopitelně i různý počet vojáků s různým zaměřením a určením pro obsluhu zbraní a vnitřního zařízení. Takže bychom si mohli myslet, že každý objekt T.O. je svým způsobem takový originál i když všechny vycházejí ze stejné dílny projektantů a taktiků ŘOPu (ředitelství opevňovacích prací). Přesto se většině laikům mohou všechny „bunkry“ zdát stejné, ale věřte, že tomu tak není. Také známý samostatný pěchotní srub K-S 37 „ na rozhledně“. Změnil několikrát svoji podobu než jak se jej podařilo zvěčnit na výkresech z poloviny roku 1936. V původních projektech v létě roku 1935 se uvažovalo na objekt K-S 37 instalovat levý i pravý zvon pro lehký kulomet (ZN) a v prostřední zvonové šachtě otočnou věž (V2k) pro dvojici těžkých kulometů vz. 37. Posléze bylo pravděpodobně zjištěno, že otočná věž nebude mít takového palebného využití a to vzhledem k členitému a zároveň prudce se svažujícímu terénu v místě Německých Petrovic (Deutsch Petersdorf ), které měl srub K-S 37 svou palbou částečně pokrývat. Otočná věž byla nahrazena zvonem pro těžký kulomet vz. 37 sólo namísto zvonu ZN v levém křídle objektu. Do uvolněné prostřední šachty taktici umístili dělostřelecký pozorovací zvon se dvěma průzory a periskopem 10x/6x vz. 38, který měl být důležitým prvkem pro řízení nepřímých paleb dělostřelectva na tvrzi Adam. Těmito změnami se prakticky upravovala nepřímo i fakta, jako např. tvar objektu samotného, počet mužů v posádce a rovněž varianta výzbroje a technického zázemí.
Další zajímavostí v případě srubů K-S 37 a K-S 38, je původní úvaha taktiků o napojení těchto objektů pomocí podzemní chodby na komplex tvrze Adam, ovšem záhy byl tento návrh přehodnocen jako nedostatečně opodstatněný a bylo od něho odstoupeno. Skutečnosti, které je k tomu mohly přivést mne napadají tyto. Snažší zásobování střelivem původně plánované otočné věže nebo kvalitnější spojení s tvrzí Adam právě z důvodu dělostřeleckého pozorování. Projektanty ovšem nakonec zřejmě od tohoto provedení zrazoval fakt, že mezi tvrzí a objekty K-S 37 a K-S 38 není vhodný terén pro takto dlouhou chodbu, která by byla snadno zranitelná, ale i skutečnost, že konečná podoba samostatných objektů K-S 37 a K-S 38 to vlastně nevyžadovala.
Každý prvek stálého opevnění budovaný v letech 1936 až 1938 je projektován dle potřeb v dané situaci a umístění objektu v terénu. Hlavně od tvaru okolního terénu ve kterém je tento objekt postaven se odvíjí i vlastní jeho podoba, jeho výzbroj zbraněmi a pancéřovými prvky (zvony a kopule) . Od těchto faktorů se odvozují i další skutečnosti jako např. typy strojního vybavení , sem patří např. : ventilace a výroba elektrické energie, což vyžaduje u každého objektu různé určení místností pro daná zařízení, ale pochopitelně i různý počet vojáků s různým zaměřením a určením pro obsluhu zbraní a vnitřního zařízení. Takže bychom si mohli myslet, že každý objekt T.O. je svým způsobem takový originál i když všechny vycházejí ze stejné dílny projektantů a taktiků ŘOPu (ředitelství opevňovacích prací). Přesto se většině laikům mohou všechny „bunkry“ zdát stejné, ale věřte, že tomu tak není. Také známý samostatný pěchotní srub K-S 37 „ na rozhledně“. Změnil několikrát svoji podobu než jak se jej podařilo zvěčnit na výkresech z poloviny roku 1936. V původních projektech v létě roku 1935 se uvažovalo na objekt K-S 37 instalovat levý i pravý zvon pro lehký kulomet (ZN) a v prostřední zvonové šachtě otočnou věž (V2k) pro dvojici těžkých kulometů vz. 37. Posléze bylo pravděpodobně zjištěno, že otočná věž nebude mít takového palebného využití a to vzhledem k členitému a zároveň prudce se svažujícímu terénu v místě Německých Petrovic (Deutsch Petersdorf ), které měl srub K-S 37 svou palbou částečně pokrývat. Otočná věž byla nahrazena zvonem pro těžký kulomet vz. 37 sólo namísto zvonu ZN v levém křídle objektu. Do uvolněné prostřední šachty taktici umístili dělostřelecký pozorovací zvon se dvěma průzory a periskopem 10x/6x vz. 38, který měl být důležitým prvkem pro řízení nepřímých paleb dělostřelectva na tvrzi Adam. Těmito změnami se prakticky upravovala nepřímo i fakta, jako např. tvar objektu samotného, počet mužů v posádce a rovněž varianta výzbroje a technického zázemí.
Další zajímavostí v případě srubů K-S 37 a K-S 38, je původní úvaha taktiků o napojení těchto objektů pomocí podzemní chodby na komplex tvrze Adam, ovšem záhy byl tento návrh přehodnocen jako nedostatečně opodstatněný a bylo od něho odstoupeno. Skutečnosti, které je k tomu mohly přivést mne napadají tyto. Snažší zásobování střelivem původně plánované otočné věže nebo kvalitnější spojení s tvrzí Adam právě z důvodu dělostřeleckého pozorování. Projektanty ovšem nakonec zřejmě od tohoto provedení zrazoval fakt, že mezi tvrzí a objekty K-S 37 a K-S 38 není vhodný terén pro takto dlouhou chodbu, která by byla snadno zranitelná, ale i skutečnost, že konečná podoba samostatných objektů K-S 37 a K-S 38 to vlastně nevyžadovala.
zdroj: VHA Praha
|
|
|
Aktualizováno:
10.Březen 2024 v 9:47
10.Březen 2024 v 9:47
|
